Vše začalo ráno ve 3 hodiny, kdy nás pořadatele vzbudila průtrž mračen a bubnování do stanů (protože v prostoru cíle již noc předem spíme - hlídáme ). Ta nás natolik rozhodila, že místo spánku, který bychom si po páteční dopůlnoční přípravy areálu zasloužili, jsme drželi stánky a slunečníky aby je vítr neodnesl. Každému blesklo hlavou: "to nikdo nepřijede a můžem zas balit". Ale počasí náše snažení odměnilo a kolem osmé hodiny začalo pokukovat sluníčko. Paráda řekli jsme si, když se po osmé hodině začali scházet první borci k prezentaci. Ale když se to se.., tak se to se.. ! Jako nejhrůznější sen a bezmoc se projevila zpráva po výstřelu startovní pistole tratí 50 a 70 Km, kdy jsem obdržel zprávu, že po předem domluveném průjezdu přes soukromý pozemek v Podlešíně, nájemce vypustil na pastvu stračeny a nemínil je stáhnout zpět, protože mu údajně majitel nic neřekl ( částečně moje chyba, protože jsem nepředpokládal, že majitel tuto louku dále pronajímá ).
Začal chaos pádu NewYorské burzy a plánovala se nová trať závodu, jejíž účastníci ukusovali první kilometry.
Díky tomu musel nastat přesun pořadatelů do nově vytipovaného úseku a těmito přesuny za začaly dít první "fóópáá". "V Habří nikdo nestojí..." řinčel na mě kdosi oprávněně do sluchátka telefonu a já si v tu chvíli uvědomil, že to byl právě ten člověk, kterého jsem narychlo převelel na Podleším. Bylo mi hodně horko a hodně ouzko ale závod už běží a je nutno ho zachránit. Ještě že Podlešín je až v půli tratě, tak jsme získali čas. Nakonec vše dopadlo až na chaotické situace pro pořadatele na křižovatkách, kterým začali jezdit závodníci z jiné strany než byli instruováni a zase zmateně volali, že si to někdo musel zkrátit a já znova aznova vysvětloval, že je vše O.K. Vše se obešlo bez závažných excesů a hlavně zranění.
Začíná vyhlašování a vypadává elektřina. Spiknutí všeho a všech proti nám. Výpadkem elektřiny, vypadávají z cílové listiny ještě neuložení závodníci a tak nastává zase zmateční situace, všechny je dohledat.
Je po všem. S pořadatelskou bandou si říkáme: " už nikdy !!!!!" a jdeme si dát první pivo. Je 16 hodina začíná odpolední dovednostní program. Pomalu to z nás padá, odcházející závodníci nám děkují, někteří vyjadřují svojí spokojenost a konstatují, že: " tak opět za rok!" , a den po dni v nás doznívají ty hezké chvíle umocněné vstřícnými maily, které dostávám.
Z těchto důvodů je nám již jasno: " příští rok určitě ano, ale pouze jedna trasa !!"
Na zajištění celého závodu je nasazeno 50 organizátorů, kteří zajišťují křižovatky, občerstvení po trati a v cíli,značení tratí, zdravotní zabezpečení a dále 10 policistů (jak městské tak státní), kteří uzavírají některé úseky tratě. Těmto všem a vám, kteří jste přijeli bych chtěl ještě jednou poděkovat !!

Zvláštní poděkování zasouží taktéž sponzoři tohoto závodu, bez jejichž pomoci by Pedál nemohl být uskutěčněn - Děkujeme !!

Darek Beneš